Pohyblivé a poddajné přívody, lidově řečeno prodlužovací kabely, dnes používá téměř každý. Jsou zcela běžnou součástí klasických domácích i kancelářských spotřebičů, od rychlovarných konvic, přes mikrovlnné trouby, vysavače, až po počítače a tiskárny.
Přesto se velmi často chybuje v jejich použití a vůbec, bezpečnost práce s nimi spojená, je velmi podceňovaná.
Základním předpisem, který upravuje podmínky bezpečného použití poddajných a pohyblivých přívodů, je nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
Toto nařízení uvádí následujících, základní podmínky pro použití elektrických prodlužovacích šňůr:
Prodlužovací kabely, tedy pohyblivé a poddajné přívody, musejí být kladeny a používány tak,
- aby nemohlo dojít k jejich poškození
- byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení
- byly zabezpečeny proti zkroucení žil
- aby při používání rozpojitelných spojů nebylo v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic
- aby elektrická zařízení, která se napojují pohyblivým přívodem, byla při přemísťování odpojena od elektrické sítě, pokud nejsou upravena tak, že jimi lze pohybovat pod napětím.
Zejména zajímavý je bod 4 s ohledem na stále častější používání prodlužovacích šňůr, zakončených např. pěti zásuvkami. Pokud tedy využíváme např. pouze tři z pěti zásuvek, zbylé dvě volné, bychom měli mít zaslepeny.
Při své praxi velmi často vidím, z hlediska prodlužovacích přívodů, naprosto zanedbaná a nebezpečná kancelářská pracoviště.
Dokonce jsem se setkal se zaměstnancem, který si při odsedání od stolu, zamotal nohu do změti prodlužovacích šňůr pod stolem a to způsobilo jeho pád na ... Dopadlo to zlomeninou kosti sedací - jinak řešeno poměrně závažným pracovním úrazem.
Pro inspiraci přidávám několik fotografií, jak by to vypadat opravdu nemělo.
Maximální délka prodlužovacích přívodů
Při provozu prodlužovacích přívodů a to zejména na venkovních pracovištích, na staveništích apod. nezapomeňte, že je omezena jejich maximální délka. Omezení najdeme v ČSN 34 0350 Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení, edice 2, která stanoví maximální délku na 50 m a to s průřezem vodiče nejméně 1,5 mm2 při proudu maximálně 16A.
Totéž platí i pro navijáky prodlužovacích přívodů.
Překročit celkovou délku pohyblivého přívodu včetně prodlužovacích kabelů lze jen výjimečně. V takovém případě je však nejdříve nutno u připojovaného spotřebiče zajistit a ověřit spolehlivé působení ochrany před úrazem elektrickým proudem.
Prodlužovací kabely - nezapomeňte na revize a kontroly
U přívodních šňůr a prodlužovacích kabelů, je zejména vhodné kontrolovat:
- stav izolace kabelu i koncovek;
- stav okolí kontaktů pracovních vodičů ve vidlici i v zásuvkách
- pevné uchycení kabelu v koncovkách.
Lhůta pro revizi prodlužovacího nebo přívodního kabelu by se měla shodovat s lhůtou pro revizi elektrického spotřebiče, který je přívodem napájen. Přehled těchto lhůt uvádím níže v tabulce:
| | | |
|---|
| Skupina elektrických spotřebičů | Třída | Nepřipevněné spotřebiče a nářadí držené v ruce | Ostatní nepřipevněné spotřebiče |
| A - spotř. poskytované formou pronájmu | Před vydáním provozovateli nebo uživateli a dále podle skupiny jejich užívání. | | |
| B - spotř. používané ve venkovním prostoru. | Třída I | 1 x za 3 měsíce | 1 x za 6 měsíců |
| Třída II a III | 1 x za 6 měsíců | |
| C - spotř. používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách | Třída I | 1 x za 6 měsíce | 1 x za 24 měsíců |
| Třída II a III | 1 x za 12 měsíců | |
| D - spotř. používané ve veřejně přístupných prostorách | Třída I | 1 x za 12 měsíců | 1 x za 24 měsíců |
| Třída II a III | | |
| E - spotř. používané při administrativní činnosti | Třída I | 1 x za 12 měsíců | 1 x za 24 měsíců |
| Třída II a III | | |
Třídy ochrany elektrických spotřebičů
Pokud Vás zajímá, co to jsou jednotlivé třídy ochrany, uvádím přehled:
- Třída ochrany 1 - Spotřebiče mají pracovní izolaci, neživé části jsou opatřeny ochrannou svorkou, která musí být připojena k ochranné soustavě.
- Třída ochrany 2 - Spotřebiče mají dvojitou nebo zesílenou izolaci a nemají (nesmějí mít) ochrannou svorku. Mají celý povrch buď z izolantu nebo mohou mít některé části kovové, avšak vždy oddělené zesílenou izolací. Vodivé části nesmí být připojeny k ochranné soustavě.
- Třída ochrany 3 - Spotřebiče se připojují k malému bezpečnému napětí SELV nebo PELV.
V případě, kdy lhůta revize vychází na dva roky, nezapomeňte, že dle NV. č. 378/2001 Sb., úz je nutno provést kontrolu každého zařízení, včetně přívodního nebo prodlužovacího kabelu, nejméně 1x ročně!
Kdo odpovídá za bezpečnost provozu prodlužek?
Bezpečnost práce je obecně věcí vedoucích zaměstnanců pracovišť, na nichž jsou prodlužovací kabely a přívodní šňůry užívány.
Zaměstnavatel ale může zajišťováním bezpečného provozu elektrických zařízení a odpovědností za jejich bezpečný provoz, pověřit konkrétní osobu, tzv. osobu odpovědnou za bezpečný provoz elektrických zařízení.
Vzor písemného pověření odpovědné osoby si můžete stáhnout v e-shopu SAW.
Mějte prodlužovací kabely v pořádku
Provádíme revize elektrických zařízení a spotřebičů. Poctivě a odborně!
![Dopravně provozní předpis pro manipulační vozíky [VZOR]](https://www.sawuh.cz/wp-content/uploads/2019/04/saw_10c01.2-300x300.jpg)
Dobrý den pane Hofmane,
děkuji za velice podnětné webové stránky, na kterých většinou najdu výborně vysvětlené otázky z oblasti BOZP.
Dnes jsem však narazil na malou nesrovnalost s výkladem bodu 2.1.6 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.: "Pohyblivé a poddajné přívody musí být kladeny a používány tak, aby nemohlo dojit k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil. Při používání rozpojitelných spojů, nesmí být v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic."
Jako osoba odborně způsobilá v prevenci rizik s Vámi souhlasím, že zásuvky by měli být vybaveny krytkou. Jako osoba odborně způsobilá v elektrotechnice s krytkami také rozhodně problém nemám. Nicméně už vnímám rozdíl mezi pojmem vidlice a zásuvka, ačkoliv v konečném důsledku tvoří jeden celek. Pokud tedy NV mluví o vidlicích, nemužeme tento bod aplikovat i na zásuvky. Osobně v tomto bodě vidím spíše zamezení obráceného využívání prodlužovacích šňur, kdy se spotřebiče osazovaly zásuvkou na vstupu a bylo je nutné připojit prodlužovací šňúrou vidlice/vidlice, čímž při nesprávném pořadí zapojení (nejdřívě do zdrojové zásuvky a potom teprve do spotřebiče) došlo k tomu, že na vidlici, kterou obsluha zasouvala do spotřebiče, byly nekryté živé části - kolík s fázý.
S pozdravem
Petr K.
U prodlužovacích přívodů se aplikují lhůty pro spotřebiče třídy ochrany I, spotřebiče držené v ruce,čili 1 x ročně.
Kontroly strojních zařízení se provádějí 1 x ročně-Stroj, strojní zařízení (definice dle ČSN EN 60204-1 ed.2) – sestava propojených částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna se POHYBUJE, s příslušnými ovládacími částmi stroje, řídícími a silovými obvody, které jsou vzájemně spojeny pro konkrétní aplikaci, zejména pro zpracování, úpravu, přemisťování nebo balení materiálu.
Termín „strojní zařízení" zahrnuje také sestavu strojů, které jsou za účelem dosažení stejného cíle uspořádány a řízeny tak, aby pracovaly jako jeden celek.-určitě ne prodlužovací přívody.
Dobrý den,
Pracuji ve strojírenství a mám na hale u stroje ventilátor, který je zapojený do sítě přes prodlužovací kabel. Zásuvka prodlužovačky, leží vedle uložené svářecí techniky (CO). Je nutné, abych při odchodu, vytahovala prodlužovačku ze sítě? Moc děkuji za odpověd.
S pozdravem Monika
Odpojený by měl být především elektrický spotřebič, tedy ventilátor.
Obecně se dá říct, že čím méně toho je v zásuvkách, tím lépe. Tj. vytahovat vše, co "jde."
Ale neznám právní předpis, který by tuto povinnost stanovil. Nařídit tak však může zaměstnavatel pokynem (písemným i ústním) nebo např. odborně způsobilá osoba v požární ochraně, prostřednictvím dokumentace požární ochrany (např. požární řád pracoviště) a v neposlední řadě by eventuálně, mohl toto nařizovat i sám výrobce prodlužovacího kabelu v návodu k používání, kterým je nutno se řídit.