V pátek jsem byla u zubaře. Článek musím pochválit a dát mu za pravdu. Velmi trefné přirovnání.
Alkohol do zaměstnání nepatří. Dnes je snad již bezesporu, že alkohol na pracovišti je zlo! To je snad jasné každému. Běžně je však rozšířen mýtus, že zaměstnanec, který pod vlivem alkoholu způsobí úraz byť jen sám sobě, automaticky nese plnou odpovědnost a vinu.
Opravdu to však není tak úplně pravda…
I úraz, který se zaměstnanci stane pod vlivem alkoholu, může být úrazem pracovním. A za pracovní úrazy odpovídá kdo? Podle Zákoníku práce za pracovní úrazy odpovídá zaměstnavatel! A zde je kámen úrazu.
Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla:
Pokud se pozastavím nad bodem 1., viz výše. Zde je nejčastějším problémem, zda byl zaměstnanec řádně proškolen a mimo jiné seznámen s předpisem, který mu zakazuje být na pracovišti pod vlivem alkoholu. Např. Zákoníkem práce a konkrétně jeho písm. e), odst. (4), § 106. Nemusí však jít vždy o Zákoník práce, postačí i vnitřní předpis zaměstnavatele. Kromě školení je další podmínkou soustavné vyžadování a kontrolování. Kontrolou je zde myšlena kontrola ve smyslu písm. i), odst. (4), § 106, Zákoníku práce, tj. např. dechové zkoušky na alkohol.
V případě dle bodu 2., viz výše, může být problémem právě prokázání skutečnosti, že opilost byla jedinou příčinou škody / úrazu. Co když k úrazu došlo, protože stroj, s nímž zaměstnanec pracoval, byl ve špatném stavu a opilost tomu jen napomohla?
Uvedu příklad z praxe, kdy alkohol na pracovišti způsobil zásadní problémy...
„Byla kotelna na tuhá paliva a v ní působil topič. Jednoho dne se mu zdálo, že je pod kotlem málo přiloženo. Přiložil tedy zepár polínek. Ta však nechtěla pořádně hořet. A tak se je rozhodl trochu pocáknout topným olejem ze soudku. Přitom však došlo ke vzpalnutí oleje i soudku. To topiče polekalo a tak soudek upustil. Olej se vyléval a hořel. Zachvíli hořela velká část kotelny. Všude v kotelně byl „brodel“ a uskladněný materiál, který s provozem kotelny nesouvisel. A ten vzplanul také. Topič byl naštěstí duchapřítomný a tak se rozběhnul k nejbližšímu hasícímu přístroji a začal požár hasit. Přitom se však škaredě popálil. Při ošetření byl proveden i odběr krve za účelem zjištěné alkoholu v krvi topiče. 3 promile byl výsledek. 1 000 000 Kč škoda na kotelně. Trvalé následky na zdraví topiče.
Zaměstnavatel bohužel při následném šetření nepředložil doklady o tom, že by prováděl prevenci, tj. alespoň dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. Nesplnil si tak svou základní povinnost a nemohl se zříci odpovědnosti za úraz a škodu.“
Řešení výše uvedených problémů je jednoduché. Provádět preventivní dechové zkoušky za účelem zjištění alkoholu v dechu zaměstnanců. Alkohol na pracovišti je problém pro všechny strany - netolerujte jej!
Provádění dechových zkoušek se řídí zákonem č. 379/2005 Sb., vyžaduje řádnou dokumentaci – stanovení postupů zkoušek a jejich zaprotokolování a řádné pověření vedoucích zaměstnanců. V neposlední řadě je zapotřebí rovněž přesný a kalibrovaný detekční přístroj.
Bojíte se, že při zkouškách pochybíte a zaměstnanec Vám to pak vše vrátí i s úroky? Oslovte nás. S prováděním dechových zkoušek máme zkušenosti, disponujeme profesionálním detekčním přístrojem a známe veškeré zákonné postupy. Navíc jsme přeci jen pro Vaše zaměstnance třetí stranou a tak odpadají sociální problémy zaměstnanci vs. vedoucí zaměstnanci.
Provedení dechových zkoušek, v kteroukoliv denní či noční hodinu (zejména efektivní se jeví provádění zkoušek na nočních směnách), si můžete objednat zde.
Pokud se rozhodnete provádět dechové zkoušky na alkohol svépomoci, využijte profesionálně připravené vzorový formulář SAW - Protokol o dechové zkoušce, abyste se vyhnuli pozdějším komplikacím.
Myslete na to, že opilí zaměstnanci nejčastěji způsobí úraz svým spolupracovníkům. Myslete na to, že opilí zaměstnanci jsou problémem pro celé Vaše podnikání! Netolerujte je!
Přestože právní předpisy žádnou povolenou hladinu alkoholu v krvi / dechu nepřipouštějí, naše soudy jsou jiného názoru. Alkohol na pracovišti dle nic, do jisté míry, vlastně vůbec nevadí.
Ze soudních judikátů defakto vyplývá, že množství množství alkoholu:
Jinými slovy. Pokud zaměstnanec nadýchá do 0,49 promile alkoholu v dechu, raději to vůbec neřešte, protože stejně ničeho nedocílíte. Nad 0,49 promile, abyste měli pro soud argument, je potřeba provést krevní rozbor. Než dojde k odebrání krve, hladina alkoholu opět klesne, takže toto doporučuji až cca od nadýchaných 0,59 promile.
A pozor na výpověď. Zapomeňte na okamžité zrušení pracovního poměru za zvlášť hrubé porušení. Jsme v Česku a Česko je národem alkoholiků. Alespoň tak se na to asi dívají soudy, dle kterých zkrátka alkohol zvlášť hrubé porušení pracovní kázně není.
Platí tedy, že výpověď může být dána jen za soustavné méně závažné porušování, kdy je nutno splnit podmínku, že zaměstnanec v době posledních šesti měsíců byl na možnost výpovědi, v souvislosti s alkoholem, upozorněn. Ale ani toto není tak jednoduché. Opět dle soudního výkladu, se za soustavné porušování považuje nejméně 3x. To znamená, že zaměstnance musíte 3x přistihnout opilého (nezapomeňte na hodnotu nad 0,49 promile prokázanou krevní zkouškou) a z toho ho alespoň jednou prokazatelně poučit o možnosti výpovědi! Pak jej již můžete skutečně legálně propustit.
Také se Vám to zdá být zcela absurdní? Podělte se o názory do komentářů pod článkem.
Specialista BOZP a PO
Nadšený "bezpečák."
Autor online magazínu BOZPforum.cz.
Milovník přírody a moderních technologií.
Alkohol do zaměstnání nepatří. Dnes je snad již bezesporu, že alkohol na pracovišti je zlo! To je snad jasné každému. Běžně je však rozšířen mýtus, že zaměstnanec, který pod vlivem alkoholu způsobí úraz byť jen sám sobě, automaticky nese plnou odpovědnost a vinu.
Opravdu to však není tak úplně pravda…
I úraz, který se zaměstnanci stane pod vlivem alkoholu, může být úrazem pracovním. A za pracovní úrazy odpovídá kdo? Podle Zákoníku práce za pracovní úrazy odpovídá zaměstnavatel! A zde je kámen úrazu.
Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla:
Pokud se pozastavím nad bodem 1., viz výše. Zde je nejčastějším problémem, zda byl zaměstnanec řádně proškolen a mimo jiné seznámen s předpisem, který mu zakazuje být na pracovišti pod vlivem alkoholu. Např. Zákoníkem práce a konkrétně jeho písm. e), odst. (4), § 106. Nemusí však jít vždy o Zákoník práce, postačí i vnitřní předpis zaměstnavatele. Kromě školení je další podmínkou soustavné vyžadování a kontrolování. Kontrolou je zde myšlena kontrola ve smyslu písm. i), odst. (4), § 106, Zákoníku práce, tj. např. dechové zkoušky na alkohol.
V případě dle bodu 2., viz výše, může být problémem právě prokázání skutečnosti, že opilost byla jedinou příčinou škody / úrazu. Co když k úrazu došlo, protože stroj, s nímž zaměstnanec pracoval, byl ve špatném stavu a opilost tomu jen napomohla?
Uvedu příklad z praxe, kdy alkohol na pracovišti způsobil zásadní problémy...
„Byla kotelna na tuhá paliva a v ní působil topič. Jednoho dne se mu zdálo, že je pod kotlem málo přiloženo. Přiložil tedy zepár polínek. Ta však nechtěla pořádně hořet. A tak se je rozhodl trochu pocáknout topným olejem ze soudku. Přitom však došlo ke vzpalnutí oleje i soudku. To topiče polekalo a tak soudek upustil. Olej se vyléval a hořel. Zachvíli hořela velká část kotelny. Všude v kotelně byl „brodel“ a uskladněný materiál, který s provozem kotelny nesouvisel. A ten vzplanul také. Topič byl naštěstí duchapřítomný a tak se rozběhnul k nejbližšímu hasícímu přístroji a začal požár hasit. Přitom se však škaredě popálil. Při ošetření byl proveden i odběr krve za účelem zjištěné alkoholu v krvi topiče. 3 promile byl výsledek. 1 000 000 Kč škoda na kotelně. Trvalé následky na zdraví topiče.
Zaměstnavatel bohužel při následném šetření nepředložil doklady o tom, že by prováděl prevenci, tj. alespoň dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. Nesplnil si tak svou základní povinnost a nemohl se zříci odpovědnosti za úraz a škodu.“
Řešení výše uvedených problémů je jednoduché. Provádět preventivní dechové zkoušky za účelem zjištění alkoholu v dechu zaměstnanců. Alkohol na pracovišti je problém pro všechny strany - netolerujte jej!
Provádění dechových zkoušek se řídí zákonem č. 379/2005 Sb., vyžaduje řádnou dokumentaci – stanovení postupů zkoušek a jejich zaprotokolování a řádné pověření vedoucích zaměstnanců. V neposlední řadě je zapotřebí rovněž přesný a kalibrovaný detekční přístroj.
Bojíte se, že při zkouškách pochybíte a zaměstnanec Vám to pak vše vrátí i s úroky? Oslovte nás. S prováděním dechových zkoušek máme zkušenosti, disponujeme profesionálním detekčním přístrojem a známe veškeré zákonné postupy. Navíc jsme přeci jen pro Vaše zaměstnance třetí stranou a tak odpadají sociální problémy zaměstnanci vs. vedoucí zaměstnanci.
Provedení dechových zkoušek, v kteroukoliv denní či noční hodinu (zejména efektivní se jeví provádění zkoušek na nočních směnách), si můžete objednat zde.
Pokud se rozhodnete provádět dechové zkoušky na alkohol svépomoci, využijte profesionálně připravené vzorový formulář SAW - Protokol o dechové zkoušce, abyste se vyhnuli pozdějším komplikacím.
Myslete na to, že opilí zaměstnanci nejčastěji způsobí úraz svým spolupracovníkům. Myslete na to, že opilí zaměstnanci jsou problémem pro celé Vaše podnikání! Netolerujte je!
Přestože právní předpisy žádnou povolenou hladinu alkoholu v krvi / dechu nepřipouštějí, naše soudy jsou jiného názoru. Alkohol na pracovišti dle nic, do jisté míry, vlastně vůbec nevadí.
Ze soudních judikátů defakto vyplývá, že množství množství alkoholu:
Jinými slovy. Pokud zaměstnanec nadýchá do 0,49 promile alkoholu v dechu, raději to vůbec neřešte, protože stejně ničeho nedocílíte. Nad 0,49 promile, abyste měli pro soud argument, je potřeba provést krevní rozbor. Než dojde k odebrání krve, hladina alkoholu opět klesne, takže toto doporučuji až cca od nadýchaných 0,59 promile.
A pozor na výpověď. Zapomeňte na okamžité zrušení pracovního poměru za zvlášť hrubé porušení. Jsme v Česku a Česko je národem alkoholiků. Alespoň tak se na to asi dívají soudy, dle kterých zkrátka alkohol zvlášť hrubé porušení pracovní kázně není.
Platí tedy, že výpověď může být dána jen za soustavné méně závažné porušování, kdy je nutno splnit podmínku, že zaměstnanec v době posledních šesti měsíců byl na možnost výpovědi, v souvislosti s alkoholem, upozorněn. Ale ani toto není tak jednoduché. Opět dle soudního výkladu, se za soustavné porušování považuje nejméně 3x. To znamená, že zaměstnance musíte 3x přistihnout opilého (nezapomeňte na hodnotu nad 0,49 promile prokázanou krevní zkouškou) a z toho ho alespoň jednou prokazatelně poučit o možnosti výpovědi! Pak jej již můžete skutečně legálně propustit.
Také se Vám to zdá být zcela absurdní? Podělte se o názory do komentářů pod článkem.