Jste OSVČ / freelancer bez zaměstnanců a myslíte si, že se Vás povinnosti bezpečnosti práce (BOZP) netýkají? Právní předpisy se na to dívají jinak! Bezpečnost práce a OSVČ / freelancer patří nerozlučně k sobě, stejně jako dnes hotovost a oblíbená EET.

Rozuzlení, zda i OSVČ musí plnit úkoly bezpečnosti práce, nám poskytne § 12, zákona č. 309/2006 Sb., úz. Toto ustanovení jasně vymezuje, že:

Na fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, tedy OSVČ, se vztahuje odst. (1), (2) a (5), § 101, §§ 102, 104 a 105, Zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, úz a dále také §§ 2 až 11, zákona č. 309/2006 Sb., úz s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

Aby v tom bylo zcela jasno, § 13, zákona č. 309/2006 Sb., úz dále uvádí, cituji:

Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12, tedy i OSVČ.

Dále v textu budu tedy u veškerých citací Zákoníku práce nahrazovat slovo "zaměstnavatel" za OSVČ, kterým je myšlena osoba samostatně výdělečná bez zaměstnanců, tedy tzv. freelancer nebo také živnostník.

Jen málo kdo asi přesně ví, co se pod jednotlivými ustanoveními zejména Zákoníku práce skrývá. Pokusím se Vám tedy tyto povinnosti postupně přiblížit.

Odst. (1), (2), § 101 / Zajistit bezpečnost s ohledem na rizika

Cituji ustanovení odst. (1):

OSVČ je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

Ze znění tohoto odstavce je zřejmé, že i OSVČ musí zajistit bezpečnost práce. Co je ale důležité, bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí být zajištěna s ohledem na rizika vykonávaných činností. A to znamená, že tato rizika musí OSVČ podrobně znát. Jakým způsobem je nutno rizika vyhodnotit, o tom pojednává § 102. K tomu se dostaneme dále.

Cituji ustanovení odst. (2):

Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená OSVČ podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

Z tohoto ustanovení můžeme dále vyvodit, že OSVČ musí brát bezpečnost práce jako nedílnou a rovnocennou součást svých pracovních povinností. Není tedy možno opatření BOZP směřovat až na druhou kolej!

§ 102 / OSVČ a řízení rizik

Cituji ustanovení odst. (1):

OSVČ je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Všimněte si, že tento odstavec jasně rozlišuje mezi pracovním prostředím (pracovištěm) a pracovními podmínkami (např. pracovní doba, pracovní tempo, apod.). Opět se i zde promítá problematika rizik, kterým je nutno předcházet.

Cituji ustanovení odst. (2):

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření OSVČ, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Toto je velmi podstatné ustanovení pro celou bezpečnost a ochranu zdraví pří práci. Jasně z něj plyne, že pro minimalizaci rizik, je nutno přijímat nejen opatření plynoucí z právních předpisů, ale i předpisů ostatních! Ostatní předpisy jsou definovány § 349, Zákoníku práce a patří mezi ně např. návody k obsluze, bezpečnostní listy, technické normy a další.

Dále je zřejmé, že pokud opatření plynoucí z právních a ostatních předpisů nejsou dostatečná, musí OSVČ stanovit vlastní opatření!

A co z toho plyne v reálném životě?

Např. to, že OSVČ / freelancer, který při své práci používá osobní vozidlo, musí dodržovat bezpečnostní přestávky, uložené NV. č. 168/2002 Sb., úz. Nebo že OSVČ zedník, musí pracovat v souladu s NV. č . 591/2006 Sb., o podrobnějších požadavcích na zajištění BOZP na staveništích. Že žádná OSVČ nesmí ke zvýšení místa práce použít např. stůl nebo židli, protože to zakazuje NV. č. 362/2005 Sb., úz atd. Přehled všech významných právních předpisů, vztahujcích se k bezpečnosti práce, naleznete v registru právních předpisů SAW.

Cituji ustanovení odst. (3):

OSVČ je povinna soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

K tomu je OSVČ povinna pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

Zde je nutno podotknout, že pro OSVČ došlo nedávno k jisté úlevě. OSVČ již nemusí sám pro sebe provádět tzv. kategorizaci prací.

Co ale OSVČ bezpodmínečně musí, je hodnotit rizika. O hodnocení rizik můžete získat více informací např. v článku Řízení (management) rizik v praxi není jen analýza rizik.

Cituji ustanovení odst. (4):

Není-li možné rizika odstranit, je OSVČ povinna je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností OSVČ na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je OSVČ povinna vést dokumentaci.

Zde je vše jasně shrnuto. Pokud na pracovišti existuje nebezpečí, OSVČ jej musí identifikovat. Riziko z něj plynoucí je nutno vyhodnotit (ideálně dle stanovené metodiky). Pokud se jedná o riziko nepřijatelné, musí být přijato opatření. Opatření musí být po celou dobu činnosti uplatňováno. A o celém procesu je nutno vést dokumentaci.

Cituji ustanovení odst. (5):Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je OSVČ povinna vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí

1. omezování vzniku rizik,
2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
3. přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
4. nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
5. nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
6. omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
7. plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
8. přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
9. provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
10. udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Odst. (5) každému OSVČ poskytuje návod, jakým způsobem, v jaké posloupnosti, opatření přijímat.

Cituji ustanovení odst. (6):OSVČ je povinna přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí.Při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. OSVČ je povinna zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců.OSVČ je povinna zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

Opět je zde pro OSVČ oproti zaměstnavateli jistá úlevy. OSVČ bez zaměstnanců ze zákona nemusí mít smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. Proto je poslední věta pro OSVČ nerelevantní.

Jinak jsou ale pokyny pro mimořádné události jednoznačné. Opět platí, že co není písemné, je jen těžce prokazatelné.

Cituji ustanovení odst. (7):OSVČ je povinna přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Zde není moc co dodávat. Jen bych rád podotkl, že bez provádění prokazatelných záznamu se tato povinnost jen velmi těžko prokazuje.

Pošlete mně email a nalezněme společné řešení!

§ 104 / OSVČ a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

Cituji ustanovení odst. (1):

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je OSVČ povinna poskytnout zaměstnancům (sáma sobě) osobní ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance (OSVČ) před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Ano, skutečně i OSVČ musí sama sobě poskytovat při práci osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

O poskytování OOPP musí být vedena dokumentace. Jedná se zejména o dokumentaci vyhodnocení rizik pro výběr a poskytnutí OOPP a dále seznam poskytovaných OOPP. Může být ideální, veškeré podmínky zapracovat do vnitřního pokynu. Jako inspiraci můžete využít např. vzorovou směrnici SAW:

Cituji ustanovení odst. (2):

V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele (chápej jako OSVČ si musí zakoupit a poskytnout) jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Z toho plyne, že v uvedených případech si skutečně OSVČ může zakoupit pracovní oděv nebo obuv a tyto si dát "do nákladů".

Cituji ustanovení odst. (3):

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům (chápej jako OSVČ musí poskytovat sama sobě) mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje.

§ 105 / OSVČ a pracovní úrazy

Cituji ustanovení odst. (1):

OSVČ, u které k pracovnímu úrazu došlo, je povinna objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je OSVČ podle věty první povinna bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Cituji ustanovení odst. (2):

OSVČ je povinna vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Vzorovou knihu úrazů, která splňuje požadavky právních předpisů, naleznete v e-shopu SAW ke stažení:

Cituji ustanovení odst. (3):

Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo

1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo

2. k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Opět můžete využít vzorové formuláře SAW ihned ke stažení a použití:

Cituji ustanovení odst. (4):

Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Pokud přesně nevíte, kterým institucím, jakou formou a kdy, využijte online průvodce pracovními úrazy SAW.

Cituji ustanovení odst. (5):

Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.

Nezapomeňte opatření dokumentovat, aby byla snadno prokazatelná. Zde se kruh uzavírá a vše se vrací k úvodní problematice hodnocení rizik.

Jak bylo v úvodu textu nastíněno, na OSVČ se vztahují i ustanovení §§ 2 až 11, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, úz. O čem tato ustanovení jsou, se pokusím krátce shrnout.

§ 2 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Jsou zde dány minimální požadavky na velikost, osvětlení, větrání, vytápění a jiné hygienické požadavky na pracoviště. Velmi podstatné je, že § se dále odvolává na konkrétní předpis, tj. na NV. č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, úz, ve kterém se stanoví podrobnosti.

§ 3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

Obdobně jako § 2, jen s tím rozdílem, že se vztahuje přímo na staveniště. Je tedy podstatný zejména pro ty OSVČ, které se zabývají stavebními pracemi. Opět se odvolává na konkrétní předpis s podrobnostmi, kterým je NV. č. 591/2006 Sb.,o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, úz.

§ 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Cokoliv, co se při práci používá, musí být bezpečné, ergonomické a řádně kontrolované a udržované. Podrobnosti upravuje NV. č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, úz.

Tento předpis pro OSVČ znamená povinnost, provádět např. revize elektrických spotřebičů, včetně prodlužovacích kabelů, PC, tiskáren, rychlovarných konvic apod. Dále také znamená povinnost všechna zařízení obsluhovat v souladu s pokyny výrobce - tedy dle návodu k obsluze.

§ 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

Předpis upravuje zejména požadavky na pracovní tempo, monotónnost, ohrožení vymrštěnými a odletujícími předměty, rizika pádu a zřícení, rizika dopravy na pracovišti, rizika osamocené práce a rizika plynoucí z manipulace s břemeny.

Podrobnosti jsou upraveny např. v:

• NV. č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, úz;
• NV. č. 339/2017 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, úz;
• NV. č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, úz;
• NV. č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, úz.

§ 6 Bezpečnostní značky, značení a signály

Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je OSVČ povinna umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Podrobnosti nalezneme v NV. č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, úz.

§ 7 Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma

Pokud provozuje OSVČ takové činnosti, které mohou ohrožovat lidské životy a zdraví osob a jsou u nich překročeny hygienické limity, musejí být zřízena tzv. kontrolovaná pásma. Tedy uzavřená pásma s omezením vstupu. Podrobnosti naleznete přímo v § 7.

§ 8 Zákaz výkonu některých prací

Zákon přímo vyjmenovává práce, které jsou zakázány. Zejména se jedná o práce s určitými, velmi nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Podrobnosti přímo v § 8.

§ 9, 10, 10a, 10b Odborná způsobilost

Pro OSVČ je zde velmi podstatné, kdy může a kdy nemůže plnit úkoly prevence rizik samostatně.

Zákon jasně stanoví, že je potřeba mít potřebné znalosti, jinak je nutno zajistit plnění úkolů prevence rizik (BOZP) prostřednictvím odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zákon blíže neupravuje, co to jsou potřebné znalosti. Je tedy na zvážení každé OSVČ, jak moc si v BOZP věří. Je ale nanejvýše rozumné, tuto citlivou agendu přenechat odborně způsobilé osobě nebo si od ní alespoň nechat ukázat ten správný směr.

§ 11 Zvláštní odborná způsobilost

Opět i pro OSVČ velmi důležitý §. Ten říká, že samostatně obsluhovat zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení lidských životů a zdraví osob, mohou jen OSVČ, které mají zvláštní odbornou způsobilost.

Těmito zařízeními ve smyslu § 6b, zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, úz jsou:

• vyhrazená technická zařízení elektrická,
  • která jsou podrobně vymezena v § 2, vyhlášky č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zařízeních, úz;
• vyhrazená technická zařízení tlaková;
  • která jsou podrobně vymezena v § 2, vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, úz;
• vyhrazená technická zařízení zdvihací
  • která jsou podrobně vymezena v § 2, vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, úz;
• vyhrazená technická zařízení plynová;
  • která jsou podrobně vymezena v § 2, vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, úz.

V praxi se nejčastěji může jednat o plynové kotle, vzduchové kompresory, stavební výtahy apod.

Důvodů je celá řada. Tím nejvýznamnějším z nich však je život a zdraví samotné OSVČ a vůbec všech osob, kterých se její počínání dotýká. Život máme každý jen jeden a je potřeba si jej chránit. Skutečně platí, že předpisy bezpečnosti práce jsou psány krví těch, kteří zaplatili cenu nejvyšší. Neberte proto jednotlivá opatření jako nějakou státní byrokracii, ale pokuste se v nich najít tu základní myšlenku a hlavní význam.

Sankce od státních orgánů?

Ano. Byť je to poměrně nepravděpodobné, rozhodně hrozí i sankce ze strany státu. Kontrolu provádění oblastní inspektoráty práce. V případě pochybení mohou uložit sankci až do horní hranice 2 000 000 Kč!

A co pojišťovny?

OSVČ je na tom s pojištěním proti pracovním úrazům poněkud hůře, než klasický zaměstnanec. OSVČ se musí nechat pro případ svého pracovního úrazu pojistit dobrovolně, u pojišťovny, kterou si OSVČ sama zvolí. Podmínky jsou proto zcela individuální. Většinou však odškodnění pracovního úrazu skutečně je podmíněno dodržováním požadavků na BOZP.