To, co jsem nedávno viděl u jednoho nového zákazníka, mě trochu vystrašilo. Nechci být za všeználka. Jak správně uchopit velmi obecnou definici zákoníku práce, která zaměstnavateli ukládá povinnost hodnotit rizika, je těžkou otázkou. Definici pro jistotu připomenu:

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zákoník práce však vůbec neupřesňuje, co to je nebezpečí a co to je riziko. Rovněž nezmiňuje postupy, jak nebezpečí a rizika správně vyhledávat a už vůbec ne, jak rizika hodnotit.

Každý tedy k těmto procesům přistupuje jinak. Někdo vychází ze zažité praxe svých předchůdců, jiný sáhne po technických normách, další zase po mezinárodních metodikách.

S klidným svědomím však mohu říct, že aplikace většiny těchto postupů v běžných provozech působí až směšně. "Bezpečáci" usilovně odhadují pravděpodobnosti, následky rizik a často se nebojí do hodnocení zahrnout i další faktory a výpočty. Přitom tato čísla, data, jsou ničím nepodložena a skutečně jde jen o jakýsi odhad konkrétního hodnotitele. Lidově řečeno by se řeklo, že si ta čísla "cucají z prstu."

Navíc, aby jim hodnocení "vyšlo" a riziko nespadlo do té nejhorší kategorie, kterou si, mimo jiné, také definuje a vymyslí sám hodnotitel, tak je pravděpodobnost nebo následek rizika odhadnut co nejníže. V praxi tak není problém vidět hodnocená rizika, jako např. "pád ze žebříku" nebo "srážka s jedoucím motorovým vozíkem", u nichž je následek uveden někde na středu vymyšlené stupnice a smrtelný úraz tedy očividně nehrozí.

Za mě je toto hraní si s imaginárními čísly nejen že zcela zbytečné, ale dokonce i kontraproduktivní.

Riziko zkrátka buď je a je potřeba jej řešit nebo není.

Ale zpět k mému nedávnému zákazníkovi a důvodu, proč vlastně tento text píši.

Software pro hodnocení rizik

Předchozí "odborně způsobilá osoba" totiž k rizikům přistoupila ještě zajímavěji. Využila komerčního software pro hodnocení rizik. Teto software je jakousi databází rizik. Obsahuje jich tisíce (odhadem, nepočítal jsem to). U každého rizika je provedeno již jeho vyhodnocení a jsou navržena opatření. Nutno podotknout, že z vyhodnocení vyplývá, že drtivá většina rizik je označena jako: "Bezvýznamné riziko", výjimečně se objeví riziko označené jako: "Akceptovatelné riziko."

Na obranu autora software... ten uvažoval, že uživatelé programu každé riziko sami vyhodnotí a výchozí hodnoty přepíší.

V praxi ale drtivá většina uživatelů software používá tak, že z databáze vykliká ta rizika, která mohou být relevantní, tím vytvoří sestavu, vytisknou ji, dodají hlavičku a úvodní stránku a takto prodají za nemalé peníze zaměstnavateli. Práce tak na 15 minut, prodaná zpravidla za 10 až 30 000 Kč.

Ti lepší vygenerovaná rizika ještě jednou projdou, promažou nepotřebné, doplní potřebné.

Zaměstnavatel však vždy dostane obecnou databázi rizik, která zpravidla vůbec nereflektuje jeho provoz a jen stěží se dá hovořit o hodnocení rizik ve smyslu Zákoníku práce.

I přesto, se bude spousta kolegů dušovat, že jde o to nejlepší možné řešení. Že ta databáze obsahuje všechno! Bohužel to není jen výsadou externích "bezpečáků", ale často i těch interních.

Níže uvedené fotografie ukazují, jak takový výstup vypadá (nutno dodat, že to je opravdu extrém, se kterým jsem se ještě nesetkal).

Jaká jsou rizika rizik z takového software?

Za prvé. To, že někdo něco nakliká, ať už za 15 minut nebo za 8 hodin práce (to by musel mít hodně pomalou myš), se rozhodně nedá označit za soustavné hodnocení rizik dle Zákoníku práce. Jistě tedy pro nevyhodnocení rizika hrozí vznik úrazů, požárů, nemocí z povolání nebo jiných nehod a současně s tím také sankce ze strany kontrolních orgánů.

Za další. Taková tlustá bichle je, jak to jen říct slušně, k ničemu! Kdo bude listovat stovkami stran rizik a číst v nepřehledných tabulkách? Bude podle toho někdo školit? To školení bych vidět nechtěl. K čemu to tedy je? Řeknu vám to:

• k vytvoření zisku zpracovatele;
• k doložení vysokého pracovního nasazení zpracovatele;
• pro většinu inspektorů OIP, kteří doposud definici Zákoníku práce také úplně nepobrali;
• k ničemu.

A teď počítejte se mnou. Na fotografiích zachycená bichle rizik, má odhadem 500 stran. Co strana, to přibližně 8 řádků tabulky, resp. 8 rizik. Ale držme se při zemi a tak jako správný hodnotitelé celou situaci zlehčeme. Dejme tomu, že co strana, to jen "5" rizik.

U každého rizika jsou uvedena opatření. Každé opatření je v tabulce označeno " * ". Dejme tomu, že v průměru u jednoho rizika jsou uvedena jen 3 opatření.

Takže to máme 500 stran x 5 rizik x 3 opatření = 7 500 opatření, u nichž je nutné:

• přizpůsobovat je měnícím se skutečnostem;
• kontrolovat jejich účinnost;
• kontrolovat jejich dodržování.

Věříte, že zaměstnavatelé, kteří dostali rizika z tohoto softwaru, výše uvedené zákonné povinnosti vůči uvedeným opatřením skutečně dodržují? Protože pokud ne, pak neplní své povinnosti na úseku BOZP a z toho jim hrozí problémy.

Jak z toho ven?

Je to jednoduché. Nekomplikujte si zbytečně práci. Nevymýšlejte nesmysli. Vše zjednodušte, postupujte systematicky.

• nevymýšlejte si ničím nepodložená data, se kterými potom zbytečně musíte počítáte (pravděpodobnost, následek...);
• nehodnoťte již vyhodnocená rizika (např. nutnost používání ochranných brýlí při práci s burskou - riziko již vyhodnoceno výrobcem a uvedeno v návodu výrobce);
• hodnoťte rizika systematicky, vůči:
  • objektu;
  • pracovišti;
  • technickému vybavení pracoviště;
  • strojům, technickým zařízením, přístrojům a nářadí;
  • nebezpečným chemickým látkám a směsím;
  • pracovním činnostem na pracovišti;
  • ostatním faktorům;
• výstupy (dokumentaci) dělejte co nejsrozumitelnější, nejpřehlednější, nejjednodušší a nejkratší.

Více o hodnocení rizik jsem sepsal v článku na BOZPforum.cz.

Nezbývá než popřát hodně štěstí a závěrem ještě jedna otázka: "Víte, co je na každé práci nejtěžší?" - "Začít!"