V pátek jsem byla u zubaře. Článek musím pochválit a dát mu za pravdu. Velmi trefné přirovnání.
Zaměstnanec prováděl opravu betonové jímky. Jímka byla rozměrů přibližně 8 metrů délky, 5 metrů šířky a 2 metry hloubky. Zaměstnanec prováděl částečné odbourání betonového dna. Při těchto pracích došlo k situaci, kdy z částečně zbouraného betonového dna zůstala trčet ocelová výztuž původní betonáže o délce přibližně 10 cm, kolmo, směrem vzhůru.
Zaměstnanec z jímky vylezl po přistaveném jednodílném hliníkovém žebříku, aby si vně jímky chvíli odpočinul a napil se. Když se po přestávce na dno jímky vracel, žebřík již nevyužil a rozhodl se pro rychlejší způsob a do jímky skočil.
Dopadl pravým chodidlem přímo na trčící ocelový roxor, který mu způsobil propíchnutí chodidla.
Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:
Zaměstnavatel neposkytl osobní ochranné pracovní prostředky - bezpečnostní obuv - s ohledem na krátkodobost trvání pracovního vztahu se zaměstnancem, s ohledem na rizika, která se mu jevila jako přijatelná a rovněž s přihlédnutím k tomu, že vedoucí zaměstnanec dal všem zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce, aby používali na staveništi kvalitní pevnou obuv.
Nutno podotknout, že se dá předpokládat, že v případě, kdy by zaměstnanec použil bezpečnostní obuv a přesto do jímky skočil, mohl by být úraz rovněž velmi vážný. V případě, kdy by roxor nepropíchl botu, mohlo by dojít k jejímu podvrtnutí nebo i zlomení, včetně poranění vazů.
Zaměstnavatel neprodleně po úraze vybavil všechny zaměstnance bezpečnostní obuví.
Zaměstnavatel provedl seznámení zaměstnanců s příčinami a okolnostmi vzniku pracovního úrazu a opětovně zdůraznil povinnost, vstupovat na dno jímky výhradně pomocí jednodílného žebříku a připomenul zákaz seskakování do jímky.
Zaměstnavatel vzhledem ke krátké době trvání prací nezřídil kolem okraje jímky ochranné zábradlí.
Nebyla pořízena.
Specialista BOZP a PO
Nadšený "bezpečák."
Autor online magazínu BOZPforum.cz.
Milovník přírody a moderních technologií.
Zaměstnanec prováděl opravu betonové jímky. Jímka byla rozměrů přibližně 8 metrů délky, 5 metrů šířky a 2 metry hloubky. Zaměstnanec prováděl částečné odbourání betonového dna. Při těchto pracích došlo k situaci, kdy z částečně zbouraného betonového dna zůstala trčet ocelová výztuž původní betonáže o délce přibližně 10 cm, kolmo, směrem vzhůru.
Zaměstnanec z jímky vylezl po přistaveném jednodílném hliníkovém žebříku, aby si vně jímky chvíli odpočinul a napil se. Když se po přestávce na dno jímky vracel, žebřík již nevyužil a rozhodl se pro rychlejší způsob a do jímky skočil.
Dopadl pravým chodidlem přímo na trčící ocelový roxor, který mu způsobil propíchnutí chodidla.
Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:
Zaměstnavatel neposkytl osobní ochranné pracovní prostředky - bezpečnostní obuv - s ohledem na krátkodobost trvání pracovního vztahu se zaměstnancem, s ohledem na rizika, která se mu jevila jako přijatelná a rovněž s přihlédnutím k tomu, že vedoucí zaměstnanec dal všem zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce, aby používali na staveništi kvalitní pevnou obuv.
Nutno podotknout, že se dá předpokládat, že v případě, kdy by zaměstnanec použil bezpečnostní obuv a přesto do jímky skočil, mohl by být úraz rovněž velmi vážný. V případě, kdy by roxor nepropíchl botu, mohlo by dojít k jejímu podvrtnutí nebo i zlomení, včetně poranění vazů.
Zaměstnavatel neprodleně po úraze vybavil všechny zaměstnance bezpečnostní obuví.
Zaměstnavatel provedl seznámení zaměstnanců s příčinami a okolnostmi vzniku pracovního úrazu a opětovně zdůraznil povinnost, vstupovat na dno jímky výhradně pomocí jednodílného žebříku a připomenul zákaz seskakování do jímky.
Zaměstnavatel vzhledem ke krátké době trvání prací nezřídil kolem okraje jímky ochranné zábradlí.
Nebyla pořízena.