V 1. čtení byla projednána novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která má nabýt účinnosti od 1. 11. 2017. Současně s ní by měla vejít v platnost rovněž novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Doposud ale není nic schváleno. Je také možné, že ani nebude. Pokud ale ano, bude lepší být na změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a lékařských službách připraven. Tímto článkem Vám plánované změny chci přiblížit a vysvětlit.

Nová a velmi významná změna se týká možnosti posuzovaného zaměstnance, vzdát se svého práva na přezkoumání vydaného lékařského posudku. 

V praxi to znamená, že v případě, kdy se zaměstnanec tohoto práva nevzdá (a tak tomu před novelou bylo vždy, jelikož se vzdát ani nemohl), právní moci nabývá lékařský posudek uplynutím desetidenní lhůty, ve které může zaměstnanec podat návrh na přezkoumání. To znamená, že např. vstupní lékařská prohlídka provedena 1. 10. 2017 byla pro zaměstnavatele závazná (a mohl tedy zaměstnance zaměstnat), až po uplynutí deseti dnů. To v praxi způsobovalo nemalé komplikace a znemožňovalo pružnost pracovního trhu.

Vzdát se tohoto práva může zaměstnanec ústně (se záznamem) nebo písemně. Právní účinky nastanou následující pracovní den.

Pokud zaměstnavatel vystaví zaměstnanci žádost o periodickou pracovnělékařskou prohlídku, u lékaře domluví termín této prohlídky a zaměstnanec se na tuto prohlídku nedostaví a to z důvodu překážky na své straně, po vypršení platnosti předcházejícího lékařského posudku se na něj nahlíží jako na zaměstnance, který dále není zdravotně způsobilý k výkonu práce.

Takový zaměstnanec by měl být ponechán doma na neplaceném volnu a to až do doby, než absolvuje novou lékařskou prohlídku.

Velká změna se týká problematiky toho, kdo vlastně může lékařské služby provádět. Konkrétně jde o práce, které jsou tzv. bezrizikové. To znamená, že tyto práce:

• jsou zařazeny výhradně do kategorie 1
• součástí práce není činnost představující riziko ohrožení zdraví (viz část II, přílohy 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb.,)
• na zdravotní způsobilost k práci nejsou kladeny zvláštní nároky dalšími právními předpisy (např. zaměstnanci drážní dopravy, piloti, profesionální řidiči apod.)

U těchto prací může lékařské prohlídky provádět registrující lékař zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Tak tomu bylo i doposud. Rozdíl je ale v tom, kdo může provádět u těchto prací další pracovnělékařské služby, kterými jsou zejména poradenství, školení první pomoci a dohled nad pracovišti.

Nově platí, že zaměstnavatel tyto další služby zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.

V praxi to tedy znamená, že zaměstnavatel již nemusí mít povinně zajištěného smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. A co to znamená důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců? Na vysvětlení si budeme muset počkat. Buď to upřesní prováděcí vyhláška nebo až případný soudní judikát. Jde o velmi otevřenou a nicneříkající definici, jak už tomu v české legislativě bývá zvykem - bohužel.

Zaměstnavatel si toto samozřejmě musí hlídat a jakmile dojde ke zvýšení rizik práce (kategorie 2 a vyšší nebo riziko ohrožení zdraví), musí okamžitě uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Pokud zaměstnavatel zaměstnance, vykonávajícího bezrizikovou práci, vyšle na základě písemné žádosti na pracovnělékařskou prohlídku k jeho registrujícímu lékaři (obvoďákovi), tento registrující lékař má nově povinnost provést takovou prohlídku a vystavit o ní lékařský posudek!

Registrující lékař se pro tyto účely považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Registrující lékař má také povinnost, dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře.

Nově je novelou zákona upravena i problematika lékařských prohlídek zaměstnanců agentur práce, kteří jsou přidělováni k různým uživatelům.

Agentura práce zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím

• poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela písemnou smlouvu,
• registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti (v případě bezrizikových prací) nebo
• poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce.

Kdy zajistit vstupní lékařskou prohlídku?

Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel u zaměstnance zajistit před vznikem pracovního poměru (tj. před dnem nástupu do zaměstnání), nikoli před jeho uzavřením (před podpisem smlouvy / dohody), jak tomu bylo dříve.

Spolupráce s lékařem je nutná!

Zaměstnavatel je povinen se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ale i s poskytovatelem pracovnělékařských služeb agentury práce spolupracovat.

To znamená, že musí pracovníky těchto poskytovatelů pustit na svá pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci, včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů.

Dokumentace o pracovnělékařských službách - jak na ni?

Nově je zaměstnavateli uložena povinnost vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci.

Dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele obsahuje, jde-li o:

1. poradenství, záznamy v rozsahu datum a místo poskytnutí poradenství a stručný obsah,
2. dohled, záznamy o provedení dohledu, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele, v rozsahu datum a místo provedení dohledu, popis zjištěných skutečností včetně identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, návrhy opatření a způsob seznámení zaměstnavatele se závěrem dohledu; součástí záznamů jsou identifikační údaje osob v rozsahu funkce, titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, které pro zaměstnavatele provedly poradenství nebo spolupracovaly na provádění dohledu a jejich podpisy.

Součástí dokumentace o pracovnělékařských službách jsou dále

1. výsledky provedených analýz, biologických expozičních testů a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb,
2. kopie rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do příslušné kategorie nebo oznámení zaměstnavatele o zařazení práce do kategorie druhé,
3. kopie výsledků šetření příslušných inspekčních orgánů a
4. kopie výsledků měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Mimořádná pracovnělékařská prohlídka jako povinnost?

Zaměstnavatel nově musí povinně odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud k tomuto dostal podnět od ošetřujícího lékaře nebo registrujícího lékaře zaměstnance.

Novinkou také je, že v případě, kdy uzavře zaměstnavatel písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, tento poskytovatel může některé úkoly delegovat na další poskytovatele. V praxi se bude zejména jednat o delegování dohledu nad pracovišti, popř. delegování školení první pomoci.

Vše ale musí být v písemné smlouvě řádně uvedeno a podchyceno, včetně míst výkonu prací a způsobu předávání informací.

Před novelou byla umožněna vzájemná dohoda mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání, kdo bude náklady na prohlídku hradit. Často se v pak v praxi využíval např. model 50:50. Toto nebude po novele možné.

Novela stanoví jasné povinnosti:

1. Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.
2. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.
3. Bod 1 a 2 se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak (např. mladiství zaměstnanci, u nichž hradí zaměstnavatel vždy).
4. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Přestože jste se na spoustě odborných oborových webů nebo webů různých poskytovatelů služeb BOZP mohli dočíst, že dojde ke změnám period pracovnělékařských prohlídek, tyto informace jsou doposud předčasné a ničím nepodložené. Přestože je avizována novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve které jsou periody lékařských prohlídek uvedeny, její finální podoba je zatím v nedohlednu a netřeba tedy zatím spekulovat.

Jedinou současnou změnou tak je změna periody u lékařské prohlídky pro noční práce. Ta byla dříve stanovena Zákoníkem práce na 1x ročně. Novelou Zákoníku práce však bylo toto ustanovení z něj vyškrtnuto. V současné době je tedy nutno se řídit vyhláškou č. 79/2013 Sb., úz, kde je noční práce uváděna jako riziko ohrožení zdraví, bez stanovené periody. Proto se postupuje dle obecných požadavků na periody činností s rizikem ohrožení zdraví, které jsou vyhláškou stanoveny na 1x 4 roky pro osoby mladší 50ti let a 1x 2 roky pro osoby starší 50ti let.

Změny vyhlášky a vůbec změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců ale bedlivě sleduji a o změnách Vás budu neprodleně informovat!

Pokud máte k problematice pracovnělékařských služeb nebo jen lékařských prohlídek zaměstnanců nějaké připomínky, neváhejte se o ně podělit do komentářů pod článkem!